Tak jo.
Po zhruba třídenním boji se mi konečně podařilo nastavit
vzhled blogu, který by byl jakžtakž podle mých představ. Stálo mě to nervy s googlováním,
velkou odvahu abych se vůbec pustila do HTMLování a hodně velkou čokoládu, než
jsem pochopila jak co pracuje.
No ale nakonec se vám můžu hrdě představit v novém kabátku.
Sice to má ještě pár much, ale i ty se mi snad podaří vybrat.
No teď už ale k tomu důležitému. Přemýšlela jsem, jakým
směrem vlastně chci blog vést. Protože momentálně vyhlížel jako směs všeho
možného i nemožného. A po ne tak docela dlouhém badáním jsem se rozhodla, že
zůstanu u toho, co je mému srdci nejbližší – u psaní. Jen s pár malými
výjimkami.
V rubrice Tahle najdete všechno, co se týká mě. Budu se
snažit vést každotýdenní deníčky, které okořením svými pseudofotkami. Ať už
těmi opravdu pseudo ze svého mobilu, nebo s těmi z fotoaparátu. Ale s tou
druhou možností počítejte jen zřídkakdy.
Dále zde také najde věci, které se týkají mého čtení. Kromě
toho, že se i nadále pokusím vést jedno, až dvě meme, seznámím vás zde se svým
čtenářským listem. Nehledejte v tom nic velkého, jen seznam knížek, které
jsem za daný měsíc přečetla.
Stále ale zůstávám členem goodreads, můj profil najdete zde,
a nebo si můžete sjet až dolů na stránku, kde najdete výčet mých přečtených
knih.
Co se týče inspirace, budu vám sem každoměsíčně přispívat to
nejlepší, co jsem si osrdíčkovala na weheartitu a co se mi tam doopravdy
zalíbilo.
Ve svém psaním samozřejmě budu pokračovat. I když s Deníky
jsem se sekla, snažím se jít dál. Opravdu se snažím a proto je moje poslední
psaní neuvěřitelně krkolomné, což vede jen k neustálému přepisování.
Prostě bludný kruh.
Cestu za sny jsem už asi dva měsíce neotevřela. Je to po
dlouhé době má originální povídka, a proto se snažím ji napsat opravdu
prvotřídně. Což znamená spoustu badání a málo psaní. A samozřejmě – hodně, ale
opravdu hodně přepisování.
V hlavě se mi pak honí ještě jeden nápad, ale ten má
spoustu chyb, které se musí nejdřív doladit a dodělat. A pak se možná pustím i
do psaní.
Jinak z těch dalších novinek – nalaďte se na vlnu
nového literárně-pisálkovského magazínu Ilieth (odkaz najdete v menu), kam
budu přispívat. Kromě svých povídek si zde budete moc přečíst i mé rádoby
recenze – ale pozor. Nelekejte se, recenzovat budu povinnou četbu.
A dále přicházím s prosíkem. Skoro prosíkem. Založila
jsem i votocvohoz, kam se určitě všichni běžte podívat. Třeba se vám zalíbí
nějaký ten kousíček mého oblečení ;)
0 komentářů:
Okomentovat